Jarmila Novotná: Byla jsem šťastná

Memoáry světové operní pěvkyně Jarmily Novotné vycházejí v reedici o.s. Zámek Liteň. Jarmila Novotná je sepsala koncem 80. let za asistence Jiřího Králíka. Vyšly pod názvem Byla jsem šťastná poprvé v roce 1991 a i druhé vydání o několik let později bylo vyprodáno. Paměti představují dosud jediný přístupný pramen o pozoruhodném životě této pěvkyně, vlastenky a celebrity.  Nová reedice respektuje původní text, který editor Jiří Králík doplnil obsáhlým rejstříkem. Ten je sám o sobě vhledem do úžasné spleti jmen a míst, které s Novotnou souvisejí.
Dostupnost Momentálně nedostupné
299 Kč
Jarmila Novotná: Byla jsem šťastná

Česká sopranistka Jarmila Novotná (1907–1997) patřila k nejzářivějším zjevům světové operní scény 20. století. Během své kariéry zpívala po celém světě, především ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon ve významných úlohách. Její Mařenka v Prodané nevěstě, Violetta ve Verdiho Traviatě nebo Gilda z Rigoletta téhož autora, dvojrole Olympie-Antonie v Hoffmannových povídkách, Cherubín z Figarovy svatby či Oktavián z Růžového kavalíra patří k nezapomenutelným kreacím.

Studovala u Emy Destinnové a Hilberta Vávry a už v sedmnácti letech debutovala na jevišti Národního divadla jako Mařenka v Prodané nevěstě. Její půvab a lahodný hlas pražské obecenstvo okouzlily, ale Jarmila Novotná učinila důležité rozhodnutí dál se vzdělávat. Studium v Itálii jí umožnila velkorysá podpora T. G. Masaryka, s jehož rodinou se úzce spřátelila. Vždy elegantní a přitažlivá žena měla tucty obdivovatelů a ctitelů, jejímu charismatu podléhali slavní umělci, neodolal mu ani Hollywood. Stýkala se s předními představiteli aristokracie, politiky i byznysu. Novotná budovala svou kariéru s profesionalitou a cílevědomostí a dodnes může být vzorem ženské emancipace.

Z domova a z evropských scén ji vyhnal nacistický režim. I z exilu v USA během války Jarmila Novotná jako příkladná patriotka podporovala svým uměním český národ: podílela se na akcích propagujících Československo, své koncerty končila československou hymnou, pod titulem Lidické písně nahrála české lidovky za klavírního doprovodu Jana Masaryka, byla předsedkyní čs. divize Amerického červeného kříže, svou podporu v podobě národních písní posílala tajným domácím posluchačům Hlasu Ameriky po krátkých vlnách…

Domácí publikum se slavné pěvkyně dočkalo v květnu 1946. Naposledy účinkovala v Národním divadle v listopadu 1947 jako Taťána. Únorový puč ji připravil o domov, sídlo v Litni a majetek, s rodinou musela zpět do USA. Na Čechy ovšem nezanevřela a po revoluci v roce 1989 se vrátila, aby aktivně podporovala zdejší hudební život.

Občanské sdružení Zámek Liteň se ve spolupráci s rodinou Jarmily Novotné snaží pečovat o odkaz pěvkyně a vrátit jejímu jménu náležité místo v české historii.